Setkání s Olší

Už v obodbí zimy mě několikrát strom Olše zaujal. Nikdy dřív jsem si ho nevšímala, ani jsem s ním nebyla nějak v kontaktu, proto když mě na jedné zimní procházce jeden ze stromů úplně ohromil, zpozorněla jsem - prohlížela jsem si ho a přistoupila jsem blíž.

Většinou nejsem ta, která kontakt cíleně vyhládává v tom smyslu, že bych si vybrala strom a snažila se s ním navázat kontakt. Často jsem zavolána, jsem oslovena, jsem ohromena nebo dojata :) a to je pro mě signálem - hm, tady je kontakt, jsem tu. 

Před pár týdny jsem šla na procházku na jedno mé oblíbené místo, kam chodím už roky a když jsem přicházela k lesu, najednou jsem viděla všechny ty Olše, které nazačátku lesa rostly - za celé roky jsem jich vůbec nevšimla. 

Všechno už tu dávno je, jen my to do nějaké doby vůbec nevidíme/nevnímáme.

Mají rády místa, kde je dostatek vody, překvapilo mě, že je to zrovna tam. Tentokrát jsem je pozdravila a šla dál na procházku tam, kam jsem zamýšlela. Když jsem šla kolem jedné z nich zpátky, v duchu jsem si říkala "tady se u ní někdy posadím". Za pár dní další procházka - na místo, kde mě tehdy Olše úplně poprvé zavolala/zaujala. Šla jsem kolem ní po cestě, bylo nádherné sluneční počasí a viděla jsem, jak se proměnila a já jsem jen zavnímala impulz k vytvoření rostlinné esence. Ajo! Vždyž ona kvete, to je ta její proměna.

A tak jsem se dnes ráno vydala na to místo, kde jsem jí slíbila, že se u ní posadím. Připravila jsem si všechno na tvoření esence a byla celá nervózní. Po takové době (po celé zimě) zase rituálnost, zase ceremonie, rostlinné tvoření a hlavně čas venku ♥︎.

Moje poslední ceremoniální setkání s rostlinou, bylo na podzim s Bezem.

A tak jsem se za Olší vypravila. Můj svět, můj záměr, má veškerá pozornost patřila jí. První seznámení, příprava na tvoření esence, záměr, prosba, motliba a čistota. Požádala jsem o možnost připravit esenci a následovala její vedení, s jejím svolením jsem pak nechala esenci koupat se ve slunci a já se k ní posadila. V zádech za námi stál ohromaný dub, za kterým jsem často chodila. Vpravo jsem vnímala přítomnost bezu. A říkala jsem si, jaká to společnost, že tohle bude asi výjimečný setkání :)

Po pár minutách jsem cítila téma, u kterého se společně setkáváme. Téma, které už nějakou dobu je mým společníkem a které už od samotného víkendu velmi prostupovalo můj osobní svět - nenaplněné mateřství.

No jejej, tak vážně je to tady, pomyslela jsem si. V duchu už jsem si nějakou dobu žádala o pomoc v tomhle směru. A i přesto, že jsem v téhle oblasti docela tvrdý oříšek, tak jsem ale  hned cítila, jak tohle setkání se mnou velmi intenzivně pracuje. Plakala jsem, dlouho. Následovala její jemné vedení a opakovaně dovolovala, ať i tohle téma je už plně mou součástí, ať se i to nenaplnění stane uvolňujícím.

Vzpomněla jsem si na slova mé bylinkové učitelky Carole Guyett: "Kontakt s rostlinami není jen o tom dostávat milé a líbezné zprávy; je to také o tom uvidět a přijmout ty nejhlubší části sebe sama a vykonat tu tolik potřebnou práci."

Když jsem tam tak seděla, vzpomněla jsem si na všechny mně blízké ženy, i na další ženy :). Nenaplněné mateřství není jen to, které nenastalo, ale je to i mateřství, jehož obraz měl vypadat trošku jinak (ať už počtem členů rodiny, nebo způsobem, kterým je žito). Jsou to i ta nenaplněná mateřství, která  se do hmotného světa ani nestihla ukázat, protože tak rychle odešla ♥︎ . 

A taky jsem si vzpomněla na jednoho muže (zdravím Tě, Petře), který rád sedí hodiny na loukách a natáčí tu nádheru. A tak já jsem pro vás připravila takový Olšový chrám, kam se můžete posadit a třeba jen s tím tématem chvíli být, můžete ho na moment sdílet. Protože i já jsem v ten moment seděla pod Olší a hleděla do její koruny. 

S láskou,

M.

PS: Po příchodu domu jsem si tahala medicínské zvíře, které ladí s poselstvím Olše a je to Veverka :), 

• mějme zásob, kolik potřebujeme (pro pocit bezpečí) a berme si (jen) tolik, kolik potřebujeme
• odložme náklad, který neseme, pokud jsme to nasbíraly cestou příliš ♥︎
• pokud vám něco neslouží, je třeba se toho zbavit
• všechnu modrost a poznání si uložte do klidného srdce a mysli, to stačí.